Jedna technologie v domě šetří náklady i starosti

Při výstavbě rodinných domů mají investoři dvě možnosti: kombinovat různé zdroje pro vytápění, chlazení a ohřev vody, nebo zvolit jednu hlavní technologii pro celý dům. Trendem je varianta jediné technologie s vysokým uživatelským komfortem a snadnou obsluhou přes mobilní aplikaci. „Snaha pořídit si více zdrojů vytápění či ohřevu vody pro případ zálohy, kdyby jeden z nich vypadl,…

Jedna technologie v domě šetří náklady i starosti

Při výstavbě rodinných domů mají investoři dvě možnosti: kombinovat různé zdroje pro vytápění, chlazení a ohřev vody, nebo zvolit jednu hlavní technologii pro celý dům.

Trendem je varianta jediné technologie s vysokým uživatelským komfortem a snadnou obsluhou přes mobilní aplikaci.

„Snaha pořídit si více zdrojů vytápění či ohřevu vody pro případ zálohy, kdyby jeden z nich vypadl, je trochu úsměvná. Všechno totiž závisí na elektřině,“ domnívá se Martin Husák, obchodní ředitel firmy NEOTA CZ. „V momentě, kdy je přerušen přívod elektrického proudu, nefunguje ani plynový kotel ani čidla solárního systému ani krbové vložky s teplovodním výměníkem. Prakticky nefunguje nic kromě klasických kamen,“ vysvětluje. Navíc čím více systémů, tím složitější obsluha, více elektroniky, tím větší jsou nároky na obsluhu a vyšší náklady na údržbu i servis.

Řešením je volba jediné, uživatelsky přívětivé technologie. Jednoho zdroje, který zajistí teplo, chlad, ohřeje teplou vodu, případně i vodu v bazénu.

Pořízení každé další technologie také zvyšuje počáteční investici, která se v získané úspoře provozních nákladů nikdy nevrátí. Čím více zdrojů, systémů, ovládání, tím nákladnější a složitější výsledek. „Prvotní montáž podle projektu není pro firmy až tak složitá. Ale každý zdroj, tepelná čerpadla, plyn, solární systémy, elektrokotle, vyžaduje specifické znalosti, aby to celé fungovalo správně a efektivně,“ tvrdí M. Husák. Podle něj pak rostou náklady na každoroční servis a někdy může být kombinace více zdrojů i kontraproduktivní. Zejména v případě, že jde o kombinaci nízkoteplotního systému s vysokoteplotním zdrojem.

Například tepelné čerpadlo topí do nízkoteplotního systému, invertorová jednotka dokáže topit přímo do podlahy nebo stropu podle energetické náročnosti budovy. Pokud to budete chtít zkombinovat ještě se solárním systémem na ohřev vody a přitápění, nebo s nějakou krbovou vložkou, půjde o již zmiňovanou kombinaci nízkoteplotního (čerpadlo) a vysokoteplotního (krb) zdroje.  Bude nezbytné pořídit akumulační nádobu, která bude přebytečné teplo uchovávat.  Krbová vložka ani solární termický systém nejsou řiditelné zdroje.

 „Když do kamen přiložíte, dávají teplo a nemůžete to nijak zásadně řídit. Stejně tak slunce svítí nebo nesvítí a nemáte na to nejmenší vliv,“ vysvětluje Martin Husák. Podle něj je třeba do akumulační nádoby nasbírat velké množství energie. Tak vysokou teplotu ale dům nepotřebuje, takže je třeba to redukovat a teprve pak pouštět třeba do podlahového topení. „Ta akumulace a redukce tepla řešení prodražuje, navíc je třeba systémy mezi sebou elektronicky propojit tak, aby to správně fungovalo,“ dodává.

Pokud se týká provozních nákladů, u tepelného čerpadla může jít u menšího pasivního domu například o částku 10 tis. Kč na rok. „Když přidám krbovou vložku nebo solární systém a jeden nebo druhý systém využiju v zimě z 50 procent, tak zaplatím 7 tis. Kč, což zdaleka není polovina nákladů. Pořízení dalšího zdroje mě může stát i dalších 100 tis. Kč, ale ušetřím 3 tis. Kč ročně, takže návratnost je nereálná. Systém ani takovou životnost nemá,“ počítá M. Husák.

Pokud jde o starší nemovitosti, tam je situace trochu jiná.

Pokud už je v domě funkční kotelna s rozvody vody a není na pokraji životnosti, dá se doplnit jen nový zdroj. Investice do původní kotelny nepřijde nazmar a může sloužit další řadu let. „Pokud ale majitelé plánují celkovou rekonstrukci topného systému, tak se vyplatí investovat do jedné technologie, která to bude řídit,“ dodal M. Husák. V případě tepelného čerpadla se majitelé starších domů často obávají, že v mrazech nebudou mít doma teplo. To je ovšem omyl. „Když jim fungování tepelného čerpadla vzduch-voda vysvětlím a všechno spočítám, jejich obavy rozptýlím,“ poukazuje na zkušenosti z praxe obchodní ředitel české rodinné firmy NEOTA CZ, která tepelná čerpadla vyrábí a montuje už 14 let.

Podle Husáka lidé často podléhají informacím v médiích a chtějí si domů pořídit všechny technologie, které jsou dostupné a na které je možné získat nějakou dotaci. Nejrozšířenější je představa o termickém systému na střeše: Když bude svítit slunko, budu mít teplou vodu zdarma. Ovšem pořízení tohoto systému něco stojí, oběhová čerpadla, která přenášejí teplo ze střešních kolektorů do nádrže, spotřebovávají elektřinu. Jednou za pět let je třeba udělat revizi kapaliny v systému a dokoupit novou. „V konečném součtu za 5 let možná ušetřím 6 tis. Kč za ohřev vody, ale kromě počáteční investice zaplatím za servis asi 4,5 tis. Kč. Tak kde je ta úspora?“, ptá se M. Husák. Smysl začne tato kombinace dávat u fotovoltaického systému až tam, kde je velmi dobře spočítaný výkon oproti spotřebě domu.

Pokud se týká dopadu na životní prostředí, delší doba životnosti dělá z tepelného čerpadla ekologičtější řešení.

„Plynový kotel se většinou do 10 let celý vyhodí a nahradí novým, tepelné čerpadlo vydrží až 20 let,“ porovnává množství odpadu M. Husák. Navíc u nových, tepelně izolovaných domů začíná vyvstávat spíše potřeba chlazení než jejich vytápění. A tady se ukazují další výhody tepelného čerpadla, které umí topit i chladit efektivně a bez nepříjemného proudění vzduchu. „Nejvhodnější je chlazení stropy, které drží tepelnou clonu a zbytkové teplo absorbují a odvedou pryč jako odpadní teplo. Není třeba pořizovat žádné další zařízení, klimatizaci ani rozvody,“ vysvětluje nový trend Martin Husák. Stropní vytápění a chlazení napojené na tepelné čerpadlo je podle jeho slov komfortním, ekologickým a díky státním dotacím i ekonomicky výhodným řešením téměř pro rodinný dům i velké nemovitosti.

Autor článku

Barbora Janečková