Chlazení domu podlahou: ano, či ne?

Celá řada firem zabývajících se topením a chlazením si myslí, že domy či obchodní prostory lze úspěšně chladit podlahou. Tento názor podporují i u koncových zákazníků, kteří mají v novostavbách podlahové vytápění. Jistě, všechno jde. Otázka je, jak je to efektivní a jaký dopad to může mít na vaše zdraví.

Řekněme si to na rovinu. Efektivita a účinnost chlazení podlahou je podstatně nižší než u stropních systémů a výrazně nižší je i komfort pro uživatele.

Je to dané fyzikálními zákony a množstvím materiálu, kterým je podlahové topení zakryto. Při stropní instalaci je topný systém přiklopen jen sádrokartonem o tloušťce asi 1,5 cm a topí či chladí 100 % plochy. Navíc chladný vzduch padá k zemi a tak dochází k rovnoměrnému prochlazení prostoru.

Oproti tomu je podlaha zastavěna nábytkem, často i skříňovými systémy, pod kterými neproudí vzduch. Protože je třeba vychladit kompletně celou betonovou masu, kterou je podlaha zalita, energii akumulovat a teprve pak sáláním distribuovat do prostoru, dochází u podlahového chlazení ke zpoždění 2 až 3 dny. Za tu dobu se může počasí výrazně změnit a vy budete další dva dny čekat, až podlaha chladit přestane.

Když máte v domě stropní vytápění a chlazení, nad hlavou vám koluje v systému voda o teplotě např. 22 stupňů a vaše teplota je 36 stupňů. Proto se všechno pod stropem ochlazuje, včetně vás. Nikde nic nefouká, ale vy se cítíte příjemně. Všechno včetně podlahy má příjemnou teplotu. 

Jakmile začnete chladit podlahovým vytápěním, budete mít po 3 dnech nad podlahou 10 cm studené vrstvy vzduchu, který se bude držet u země.

Studený vzduch udělá bariéru a pokud nebudete dalším zařízením rozhánět vzduch do prostor, bude vám zima od nohou, ale prostor se bude stále ohřívat přes stěny, okna, střechu. Postupně se vzduch v místnostech promíchá, ale opět může trvat až několik dní, než se začnete cítit komfortně. Tedy pokud budete mít zatemněná a zavřená okna. 

Pokud jde o zdravotní dopady, asi už si umíte odpovědět sami.

Na ledové podlaze si stěží mohou hrát či ležet děti a nachlazení hrozí i dospělým. Navíc v místech za skříněmi hrozí vznik plísní.

Čím chladnější voda v systému, tím víc se v prostoru se sráží vzdušná vlhkost, rosný bod se zvyšuje. Stejně tak rozhánění chladného vzduchu pomocí ventilátoru přináší nejen diskomfort hučícího zařízení, ale i víření prachu a usazenin. A to určitě nechcete.

Dokonce i v případě zimního vytápění podlahou je třeba mít systém odborně nastavený, protože maximální nášlapná teplota je 29 stupňů, ale většinou se pohybuje kolem 25 stupňů. Pokud byste byli dlouhodobě vystaveni vyšší teplotě podlahy, mohlo by to mít následky na váš cévní systém a způsobovat řadu dalších zdravotních problémů včetně migrény. Vyhřátou podlahu si můžete dopřát nejvýš tak v koupelně.

Jak tedy chladit v domech, kde se topí podlahovým systémem? Například lokálně doplnit klimatizační jednotku, která umí vzduch chladit i filtrovat. Ideálním řešením je ovšem doplnění o stropní systém vytápění a chlazení prostřednictvím tepelného čerpadla. V létě stačí se na týden či dva vystěhovat. Díky naší mobilní aplikaci si teplotu můžete jednoduše nastavit ještě u drinku na břehu moře a pak se můžete se po dovolené vrátit do příjemně vychlazených prostor svého domova.