Podlahové vytápění
Teplovodní podlahové vytápění patří v současné době k nejrozšířenějšímu systému využívanému pro vytápění domů. Díky nízkému teplotnímu spádu soustavy dokáže snížit spotřebu energie na topení, a přesto zajistit pocit tepelné pohody ve vytápěném objektu. Je vhodný zejména pro novostavby, neboť vyžaduje větší stavební zásah.
Výhody podlahového vytápění
Kompletní topný systém
Podlahový topný systém je sám o sobě velmi efektivní a spolehlivý. Systém vám poskytne tepelný komfort po celý rok.
Volitelná výška skladby
Výška lze upravit podle potřeby tak, aby například přechod mezi místnostmi byl plynulý a bezbariérový.
Úspora energií
Jsou dány nižší teplotou topné vody 20-35°C, což je výrazně méně než u vytápění radiátory.
Chlazení podlahou
V kombinaci s tepelným čerpadlem lze v létě podlahovým systémem dům vychlazovat.
Zdravé prostředí
Rovnoměrné rozmístění tepla ve všech rozích místnosti snižuje výskyt bakterií a plísní.
Nenarušuje vzhled místnosti
Při návrhu interiéru můžete využít stěny místnosti, kde by jinde byly pověšené radiátory.
Nevýhody podlahového vytápění
Snížení účinnosti
Účinnost snižuje plocha zastavěná nábytkem.
Pomalejší nástup
Pomalejší nástup vytápění nebo chlazení při náhlé změně.
Maximální teplota
Hygienická norma uvádí maximální teplotu podlahy v obytných místnostech 29 °C a v koupelně nebo na okrajích místností 35 °C.
Srovnání stropní vytápění, podlahové vytápění nebo radiátory
| Stropní vytápění | Podlahové vytápění | Radiátory | |
| teplota topné vody | 25-30 | 28-35 | 50+ |
| lze chladit topným systémem? | ano | ano, ale menší výkon | ne |
| prevence proti plísním | ano | ano | ne |
| víření prachu | téměř nulové | nízké | ano |
| problém s umístěním nábytku | ne | ne | ano |
| omezené umístění světel na strop | ano | ne | ne |
| efektivní provoz v kombinaci s tepelným čerpadlem | ano | ano | menší efektivita a účinnost |
| při velkém množství nábytku omezený výkon | ne | ano | ne |
Jak funguje podlahové vytápění
Základem principu podlahového vytápění je sálání tepla z teplovodních trubic tažených v podlaze. Při tom dochází k rovnoměrnému ohřevu všech povrchů, čímž odpadá víření vzduchu s prachem a bakteriemi, průvan nebo hromadění tepla u stropu. Pro vytápění se využívá velká plocha o nízké teplotě. Díky tomu se redukuje nepříznivé působení tepelné asymetrie (velký rozdíl teplot různých povrchů v místnosti). Povrchy stěn se ohřívají rovnoměrně a nevznikají plísně.
Do rozvodů podlahového topení se v topné sezóně pouští voda o teplotě mezi 30 °C až 40 °C. Teplotu z potrubního systému v podlaze přebírá podkladová vrstva a pak podlaha, jejíž povrh dosáhne teploty kolem 25 až 29 °C. Takto nahřátá podlaha vyzařuje teplo dále do okolí sálavým způsobem, což je velmi komfortní a úsporné a zabezpečí v domě kontinuální příjemnou teplotu okolo 21° – 22°C.
Použití velkoplošných sálavých topných systémů také umožňuje udržovat v místnostech o 2 až 3 °C nižší teplotu než u konvenčního způsobu vytápění, při stejném pocitu tepelné pohody. To samozřejmě přináší i úsporu dodané energie tj. ušetří náklady na vytápění. Ekonomiku celé otopné soustavy dokáže ještě snížit i kombinace podlahového vytápění s vhodným nízkoteplotním zdrojem tepelné energie, jakým je například tepelné čerpadlo, se kterým dosáhnete nejlepší účinnosti provozu.
Vhodné krytiny pro podlahové teplovodní vytápění
Pro podlahové teplovodní systémy je důležité, aby podlahová krytina měla dobrou tepelnou vodivost a měla stálé rozměry při změnách teploty.
Často kladené otázky
Teplovodní podlahový topný systém můžete napojit na elektrokotel, plynový kotel, krbová kamna s výměníkem nebo nejlépe na tepelné čerpadlo vzduch-voda. Tepelné čerpadlo jako jediné umí podlahovým systémem také chladit. A proč je nejvhodnější vzduch-voda? Hlavně kvůli poměru pořizovací cena a náročnost instalace k jeho využití.
Nebude jednat o horkou vodu, ale o teplou. Povrchová teplota podlahy může být maximálně 29 °C. Topná voda tak může mít maximální teplotu 30 až 40 °C podle podkladové vrstvy a krytiny podlahy.